Než si vyberete dům: Střechy bez přesahu - ano, či ne?

Redakce | Pondělí, 15. únor 2016 |

Z pátrání mezi odborníky po speciálních řešeních pro střechy bez přesahů vyplývá jediné: Na technická řešení pro střechu bez přesahu se můžeme dívat buď jako na zajímavou výzvu, kterou lze při troše péče vyřešit k naprosté spokojenosti, nebo jako na potenciální problém. Připomíná to starý spor o to, jestli je sklenice poloplná, nebo poloprázdná.

Zejména u výrobců často narážíme na jistou rezervovanost, pramenící nejspíš z vědomí, že není v jejich moci ovlivnit způsob použití jejich, byť často velmi kvalitních, produktů. Přesto jsou argumenty zastánců tohoto stylu logické a – pokud přijmeme fakt, že si asi opravdu musíme dát pozor na dokonalé zpracování detailů, což by ale mělo být samozřejmostí u každé stavby – těžko vyvratitelné.

Současné materiály střechu bez přesahů realizovat umožňují

Při dnešních materiálech je otázka přesahu čistě architektonická záležitost. Někomu se líbí, jinému nikoli. Neexistuje však žádný praktický ani funkční důvod, proč střechu bez přesahu zatracovat. Nicméně, stejně jako s každou věcí, kterou chceme mít hezkou a funkční, i se střechou bez přesahu bychom si měli dát trochu práce.

„Řada expertů stále tvrdí, že domy měly historicky vždy přesah střechy, že přesah chrání fasádu a stíní okna. Při používání soudobých materiálů jak pro fasádní plášť, tak třeba střechu, to však vůbec nepovažuji za klíčový argument k rozhodování, zda zvolit střechu bez přesahu nebo ne,“ říká architekt Jaroslav Šimek ze studia ARCHZONE. Podle něj je to pouze otázka architektonického řešení. „Vynechání přesahu samozřejmě musí dávat smysl v kontextu celého domu, jeho polohy, orientace i dalších parametrů,“ doplnil Jaroslav Šimek.

                   Na co se ptát při úvaze o střeše bez přesahů

Zvláštní pozornost si zaslouží otázka odvodu dešťové vody, zastínění, ochrany před sněhem a ochrany fasády. Po projektantovi bychom měli chtít zejména odpovědi na následující otázky:

                     Dešťová voda:

• Jak střechu ideálně izolovat a odvést z ní vodu?
• Jak zabránit stékání dešťové vody po fasádě, případně jak zajistit ochranu fasády?
• Jak zaručit precizní provedení spojů ochranných a izolačních prvků?

                     Zastínění:

• Jaké jsou vhodné varianty stínění oken, pokud tuto funkci neplní střecha?

                     Sníh:

• Jaké jsou možnosti ochrany pláště domu i okolí (zejména vstupního prostoru) před sněhem – když padá, odtává nebo opět namrzá?

                     Ochrana fasády:

• Jakou fasádu vybrat, případně jaké jsou možnosti její ochrany před stárnutím vlivem povětrnostních podmínek?

Víc očí víc vidí, víc hlav víc vymyslí

Střecha bez přesahu se neobejde bez kvalitně zpracovaných detailů. Ovšem pozor – v běžné dokumentaci pro stavební povolení tyto důležité podrobnosti nejsou, pokud si je výslovně neobjednáme! Většinou se projektují až v dokumentaci provedení stavby. Ačkoli se známá poučka, že podle projektu pro stavební povolení by se v podstatě nemělo realizovat, protože neobsahuje řadu důležitých detailů, v praxi často obchází, v případě střechy bez přesahu se to skutečně nedoporučuje. „Zadat si prováděcí dokumentaci se vyplatí mnohonásobně,“ upozorňuje Jaroslav Šimek. „Pokud to stavebník neudělá, už v tom momentě přichází řádově o větší peníze, než kolik by zaplatil za prováděcí dokumentaci, protože stavební firma si vytvoří dostatečnou ´vatu´, aby náklady unesla. V případě detailního plánování má naopak i podrobný přehled o tom, kolik ho jednotlivé položky budou stát.“

Choulostivá otázka odvodnění

V souvislosti se střechou bez přesahu se nejčastěji mluví o úskalích spojených s odvodem dešťové vody. V čem tkví problém, upřesňuje Jan Hála z firmy Ruuki: „Střechy bez přesahů jsou zejména designová záležitost, z praktického pohledu to přináší rizika zejména v místech ukončení střechy a ´kastlíku´ nahrazujícího klasický žlab (nemůže jít o klasický okapový žlab, protože je nutné zajistit 100% vodotěsnost, jinak by docházelo k průsakům do fasády). Z mého pohledu je to řešení, které upřednostňuje vzhled před funkcí a přináší potenciální problémy jak pro odvod vody, tak pro horní část fasády (klimatické vlivy, které jsou běžně ´odstíněny´ přesahem střechy), nicméně své zákazníky si takové řešení našlo.“ Nutno podotknout, že přes jistou opatrnost jsou v Ruuki k příznivcům střech bez přesahu vstřícní a v nabídce mají i produkty, které jsou pro ně určené.

Pohled z druhé strany ovšem říká, že odvodnění se bát nemusíme. „Standardním, jednoduchým řešením, které spolehlivě funguje, je normální, běžný přisazený žlab, který na konci ústí do svodu přiznaného na fasádě,“ vypočítává možnosti architekt Šimek. „V některých případech dobře vypadá, když se použije žlab skrytý. To znamená, že zvenku vůbec není vidět. A není vidět ani svod, protože je integrován do fasády. Odvodnění také může úplně chybět – střecha pak plynule přechází do fasády a u paty fasády je třeba vyřešit vsakování, například kanálkem s mřížkou.“

Hodnocení uživatelů: 5 / 25
Líbil se Vám článek?223